Stanoviska, osada města Tišnov

Jindřich Rácek
     Dnešní osada Stanoviska, která jako jedna ze
sloučených osad Hájek, Hajánky a Stanoviska
patří k součástem města Tišnova, z těchto tří
osad nejmenší, vznikla na zůstatcích bývalého
vrchnostenského dvora téhož jména. Jakožto
původně pouhý dvůr nebyla samostatně uváděna v
majetkových smlouvách či sporech – ve starších
zemských deskách ani v půhonných knihách
Stanoviska, přinejmenším dle rejstříků, nenajdeme.
Nelze ani odhadnout dobu založení dvora, zda
pochází ze středověku či z pozdějších období
zakládání vrchnostenských dvorů (např. v
16. století v období vrchnostenského podnikání
nebo v 18. století).
      Určitým vodítkem by mohl být poněkud
nezvyklý název Stanoviska. V širším okolí Brna se
jméno se stejným základem vyskytuje
dvakrát – kromě našich Stanovisek je za Rosicemi
na silnici, spojující bývalou císařskou a poštovní,
později státní silnici z Brna na Jihlavu a Náměšť nad Oslavou obec Stanoviště, známá nyní věznicí pro nejlehčí delikventy, zřízenou z celkem velkých utajených kasáren. Název sám naznačuje místo táboření nebo pro položení určité posádky. Obě místa jsou dosti vzdálena důležitých center, obzvláště pak Brna, a nenacházejí se ani v blízkosti podružnějších center, v případě Stanovisek Tišnova, resp. aglomerace vsi Tišnovice s Kukýrnou a přiléhajícího vladyckého statku Věž. Vzdálena jsou i trhové vsi Drásov, kdysi opevněné. Poloha na vrcholu dnes stejnojmenného kopce nad prameništi (těch využilo až JZD, které si u nich zřídilo menší provoz) nasvědčuje fortifikačnímu účelu původního objektu, který by asi neodolal silnějšímu útoku, mohl však kontrolovat běžné dění mezi Jamným, Unínem, Všechovicemi, Drásovem a Železným. Zároveň mohl sledovat případné světelné a kouřové signály, jejichž užití dějiny husitských válek sice nezaznamenaly, ale které byly od pravěku součástí válek i ochrany území. Stejně tak poloha umožňovala zaznamenat obdobné stopy nepřátelského vpádu. Název Stanoviska nejen ve srovnání s pomístními názvy Tábor (jen v okolí jednak mezi Senticemi, Hradčany a Čebínem, kde je doložen husitský tábor, jednak pod Drančem proto Předklášteří, odkud husité dobývali klášter Porta coeli; další Tábory jsou doloženy nejen fortifikace bratříků až na východním Slovensku, ale např. jako památka na husity i v Rakousku), ale třeba i název zaniklé jednu dobu husitské (bratříků) pohraniční fortifikace u Gajar Posádka navozuje úvahu, zda i v případě Stanovisek předchůdcem vrchnostenského dvora nebyl husitský objekt či tábor z dob po dobytí tišnovského kláštera. Bohužel u této úvahy nezbývá zatím než skončit – jenom nález nějakého dokladu by ji mohl potvrdit, ještě méně očekávatelný nález ji pak vyvrátit.
      Jak je již výše uvedeno, původní dvůr stál na vrcholu protáhlého, celkem rovného hřebene, táhnoucího se od přibližně severozápadu od vyššího vrcholu nad Železným k jihovýchodu. Takové výšinné polohy, mnohde nazývané do novověku česky Roviny, německy Ebene, bývaly ve středověku využívány jako pole. Po ochlazení a celkové změně klimatu v raném novověku většinou byly zalesněny, někdy zůstaly využívány zemědělsky jako louky či pastviny. *1
Roku 1818 byl po smrti Jana, svobodného pána z Mundi, tehdejšího majitele, panství Tišnov, byl v rámci ochrany po něm pozůstalých sirotků, zajišťované příslušnou komisí moravského zemského místodržitelství, vypracován odhad panství. *2 Obsáhlý elaborát vypracoval vrchní panství Franz Schottl, jeho správnost kontrolovali komisaři zemští radové Franz Charaus a Joseph Ant. Beinhauer. Vrchnostenský dvůr Stanoviska je nazýván Hájecký dvůr, tak zvané Stanovisko (Haicker, oder sogenannten Stanowisker Meïerhoff) a patřily k němu polnosti v trati Niva pod Všechovickou cestou (Niwa unter Wssechowitzer Weeg), Horní zahrada (Ober Garten), Velká niva (Grosse Niwa), Schünkerfeld, Nade dvorem (Obern Maÿerhof) a Nad hajného a ovčákovými poli (Obern Jägers, und Schaflersfeld) o celkové výměře podle Brettschneiderského měření 54 jiter a 1048 čtverečních sáhů, v rozdělení na 1. – 3. bonitní třídu 15 jiter a 143 čtverečních sáhů, 25 jiter a 1103 čtverečních sáhů a 13 jiter a 1402 čtverečních sáhů; dále jedna pastvina (Huttweÿde *3): U Hájeckého dvora (U Stanovisek – Beim Hageker Hof) o rozloze 6 jiter a 1396 čtverečních sáhů. *4 Ve dvoře se 12. Srpna 1818 nacházela 4 dvouletá a 5 jednoletých telat, dále 21 starých a 61 dvouletých ovcí. *5
      Ke Stanoviskám pak patřila polesí Hájek u Hájku a Kožušůvka (Kozuschuwka bey Hajek), spadající do všechovického revíru. *6
      Podle nedatovaného plánu katastru dvora Stanoviska, podle provedení pocházejícího nejspíše z prvních desetiletí 20. století, *7 poblíže jihozápadní hrany úbočí blízko dvora vedla cesta, za kterou, oddělen zčásti ještě malou úzkou tratí Nad Stezkou,  již byl katastr Drásova. Dvůr sám ležel mezi tratěmi Díly, která byla severně nad Hajánkami a Hájkem a jejíž název dokládá staré rolnictví (tímto názvem bývají označeny polnosti z nejstarší parcelace většinou vrchnostenské půdy, ke které mohlo docházet již ve středověku (např. při přechodu k emphyteuzi, tj. k dědičnému nájmu gruntu); pokud později došlo k dalšímu rozdělení vrchnostenských pozemků mezi poddané, bývají tyto tratě označovány jako Padělky), zároveň tento název dokládá, že v minulosti tato trať nebyla součástí dvora; na severozápad ode dvora ležela malá trať Pod Stezkou, mezi Díly a touto tratí ostrým cípem ke dvoru zabíhala severní trať Hora (zřejmě jenom část tratí, patřící jinak k Železnému). Tratě byly odděleny cestami, vroubenými alejemi, na křižovatce u dvora stál kříž. Na východ u cesty, spadající k Hájku, zhruba naproti pozdějšímu objektu JZD, byla miniaturní trať Brda. Severní úbočí východně od Dílů zaujímala trať Vinohrad – jeden z dokladů severnějšího rozšíření vinařství ve středověku.

*1 Např. 2 km dlouhá úzká vrcholová trať od bývalé hájenky k severnímu vrcholu Bučína nad Tetčicemi

*2   Tento odhad, svázaný do knihy, je uložen v Moravském zemském archívu v Brně (dále MZA). Byl původně uložen ve fondu E 10 Cisterciačky Tišnov, karton 53, po vytvoření  nového specializovaného fondu C 14 Odhady moravských panství byl do něj přeřazen jako kniha 132.

*3   V novověku (ne-li dříve) se rozlišovaly louky (Wiese), které se sekaly a usušené seno se uschovávalo na zimu v seníkách (Scheuer) a pastviny (Huttweide), které dle německého názvu zřejmě bývaly vybaveny lehkým přístřeškem, pod který se mohl dobytek ukrýt před deštěm; někdy byly ještě uváděny Grassgarten (doslova: travní zahrady) – louky ohrazené proti lesní zvěři.

*4   MZA, fond C 14 Odhady moravských panství, kniha 132 Schatzung der Herrschaft Tischnowitz dtto: 3te. November 1818, Beÿlage Nro. 6 Verzeichnib Denen zur Johann Freÿherrlich von MUNDIschen Pupillen Herrschafft Tischnowitz gehörigen Äker, Wiesen, Gärten, Teüche, und Huttweide, und derselbe befundenen Schätzungswerth.

*5   MZA, fond C 14 Odhady moravských panství, kniha 132 Schatzung der Herrschaft Tischnowitz dtto: 12

*6   MZA, fond C 14 Odhady moravských panství, kniha 132 Schatzung der Herrschaft Tischnowitz dtto: 3te. November 1818, Beÿlage Nro.10 Gesamter Revier Abschätzungs= und Klassifikations Tabelle nach dem Bestande im Monate April 1818.

*7   MZA, fond E 10 Cisterciačky Tišnov, kart. 77, mapa 77.20 – Dvůr Stanoviska