Základní organizace Českého zahrádkářského svazu v Hajánkách se už řadu desetiletí stará o hajánecký sad, třešňovou alej na Stanoviskách a višňový sad na konci obce. Kromě péče o zeleň se zahrádkáři podílejí také na společenském životě obce – pořádají zájezdy a výstavy a podporují místní spolky. V roce 2022 si organizace připomněla 45 let od svého založení.
Začátky organizace
Ustavující schůze Českého svazu ovocnářů a zahrádkářů se konala v srpnu roku 1977 v kulturním domě v Hajánkách. Tehdy byl zvolen výbor ZO Hájek – Jamné. Prvním předsedou se stal František Odehnal z Jamného, jednatelkou Marie Kotoučková z Hajánek spolu s dalšími členy výboru.
V prvních letech se činnost svazu soustředila především na nákup ovocných stromů a drobného ovoce pro členy a na sběr a výkup ovoce. Byla uzavřena smlouva s národním podnikem Fruta Modřice, který ovoce vykupoval. V Hajánkách tuto práci zajišťovala paní Marie Kotoučková.
V roce 1987 měl svaz 66 členů, z toho 29 z Jamného a 37 z Hájku a Hajánek. Postupem let se počet členů snižoval – v roce 2006 jich bylo 20 a v roce 2022 již pouze 15 aktivních.
Od roku 1982 byl zahrádkářům svěřen do užívání sad v Hajánkách.
Hajánecký sad má rozlohu 34 547 m². Jeho historie sahá do období po roce 1928, kdy máme první zápis v Pamětní knize Hájku. V ten rok byly tak kruté mrazy, že zničily mnoho ovocných stromů. V letech 1929–1937 se z podnětu tehdejšího starosty pana Aloise Hlaváčka z Hájku uskutečnila rozsáhlá dosadba stromů. Díky jeho úsilí se podařilo získat finanční podporu a vysadit především jabloně, hrušně a švestky, celkem asi 250 stromů. Pozemek byl svěřen místním občanům, kteří se o stromy starali.
Po druhé světové válce se v užívání sadu vystřídaly různé organizace, Státní statek Kuřim a JZD Drásov. V době hospodaření státního statku byl sad využíván i k pastvě ovcí. Od roku 1982 převzala péči o sad ZO ČZS Hájek – Jamné. V té době však byla většina stromů již přestárlá, často nemocná a mnohé byly vyvráceny.
V roce 1993 padlo rozhodnutí sad obnovit. Obnova probíhala pod vedením pana Miloše Vašíka a Ing. Josefa Štulpy a ve spolupráci s městem Tišnov. Velkou podporu této snaze poskytla také Ing. Jiřina Frýbová z Městského úřadu Tišnov.
V následujícím roce 1994 byly staré stromy pokáceny a pozemek uklizen. Zároveň byla navázána spolupráce s Agenturou ochrany přírody a krajiny v Brně, která zde hledala vhodné místo pro genobanku starých místních odrůd ovocných stromů. Díky odborné péči prof. RNDr. Vojtěcha Řezníčka, CSc., z Mendelovy univerzity v Brně se podařilo získat zejména staré odrůdy jabloní z oblasti Blanenska a Tišnovska, které byly postupně naroubovány na podnože A2.
Postupně byly vysazeny také třešně, višně, švestky a ořešáky. O sad bylo pravidelně pečováno, probíhalo okopávání, hnojení, řez i sečení trávy. V roce 1997 byl sad oplocen. Celkem zde bylo vysazeno 148 jabloní, 47 třešní a višní, 87 švestek a 29 ořešáků, dohromady 311 ovocných stromů. Později byla zpracována také digitální mapa hajáneckého sadu s přehledem jednotlivých odrůd.
Hajánecký sad je tak výsledkem dlouholeté práce několika generací místních lidí, kteří mu věnovali svůj čas, zkušenosti i vztah k rodné obci.
Výstavy ovoce a zeleniny
V roce 2003 se v Hajánkách uskutečnila první výstava ovoce a zeleniny. O tuto akci byl hned od počátku velký zájem – své výpěstky zde představilo 52 vystavovatelů, kteří přivezli celkem 180 vzorků. Návštěvníci si mohli prohlédnout pestrou přehlídku různých druhů jablek, hrušek, vlašských ořechů, mišpulí, paprik a dalších plodin. Velkou pozornost tehdy vzbudily zejména dvě mimořádně velké dýně o hmotnosti 22 a 27 kilogramů.
Na úspěch první výstavy navázaly další ročníky, které se konaly v letech 2006, 2008, 2010, 2012, 2014 a 2018. Tyto výstavy se těšily stále velké oblibě a představily se na nich desítky místních i přespolních vystavovatelů.
Součástí výstav byla také bohatá tombola, která patřila k oblíbeným lákadlům pro návštěvníky a přispívala k příjemné a slavnostní atmosféře celé akce. Postupně se rozšířil i doprovodný program. Byla navázána spolupráce s panem Josefem Permedlem, který výstavy obohatil o zajímavé ukázky ze života včelstva a o své fotografie přírody z Tišnovska.
Výstavy ovoce a zeleniny se tak staly nejen přehlídkou pěstitelských úspěchů, ale i milým místem setkávání a sdílení zkušeností mezi lidmi všech generací.